Na jaře roku 2007 jsem se vydal s kamarády na měsíční cestu po Peru. Když jsme přistáli v Limě a vydali se taxíkem do hotelu, najednou jsme se ocitly v jiném světě. Jeden příklad za všechny: standardní domorodec je malého vzrůstu, snědé barvy a má husté černé vlasy, což kontrastovalo s mojí postavou bílého, dvoumetrového, bezvlasého Evropana.
Chatky na pobřeží kousek za Limou
Paracas – místo kde pozvolna končí nejsušší místo světa táhnoucí se několik tisíc kilometrů od jihu z Chile
Paracas
Stopování v poušti byl zajímavý zážitek – Paracas
Po třídenním stoupání do sedla Punta Union (4750 m) jsem potkaly dva Čechy, kteří šli opačným směrem – Santa Cruz Trail
Dětem jsem slíbil za fotku nějaký drobný, ale pak se ukázalo, že žádný nemám. Kilometr mi trvalo než jsem je setřásl – Cordillera Blanca
Kdo má dost peněz může si najmout nosiče. My jsme si všechno táhli sami.
V horách stále staví z nepálených cihel. Zde je vidět proces sušení – Cordillera Blanca
I přes velký zájem turistů si místo uchovává svojí magickou atmosféru – Machu Picchu
Magickou atmosféru místu dodávají hory v okolí Machu Picchu.
Pasoucí se lamy na Machu Picchu
Collectivos mají odpovědnou osobu na vybírání jízdného a zároveň nahání pasažéry – Lima
Více fotek z expedice Peru 2007 si můžete prohlédnout zde.